BREDIK Automagazine - Autokatalog

REKLAMA  Bredik Metro: Pražské a světová metra, historie městské dopravy...

Audi Sport Quattro

nah 2  Audi Sport Quattro vychází ze sériového Quattra, které na ženevském autosalonu 1980 šokovalo permanentní čtyřkolkou s uzávěrnými diferenciály, čímž maximálně využilo svých dvě stě koní z přeplňovaného pětiválce.
Homologační verze Sport má zkrácený rozvor o celých dvaatřicet centimetrů, díky čemuž je lehčí, obratnější a točivější. Skořepinová karoserie je kombinací laminátu, sklo-kevlaru zpevněného hliníkem a oceli. Brzdy s větranými kotouči mají vypínatelné ABS, přeplňovaný čtyřventilový pětiválec má slušný výkon 306 koní na rozdíl od závodních - nejdříve čtyřistapadesátikoňových a později ještě silnějších verzí. V roce 1986 typ S1 překročil hranici šesti set koní a stal se nejsilnějším autem v rallye vůbec.
Quattro je použitelné i pro každodenní cestování. Kožené anatomy Recaro jsou pohodlné a zároveň se v nich dobře sedí. Je z něj dobrý výhled všemi směry a cokoliv včetně větrání a spínačů funguje tak, jak má. Je to přece německé auto, ne? Zevnitř se Sport Quattro ani moc neliší od svých slabších soukmenovců, prozrazují ho jen budíky a pár detailů. Avšak otočte klíčkem, a je vám jasné, s kým máte čest. Motor bublá v nízkých otáčkách jak velký šestiválec, ale vytáčí se s entuziazmem vyšponovaného čtyřválce. Je kultivovaný, neprská a netrhá celým autem, když tam strčíte malou řadičkou jedničku a pustíte překvapivě lehkou spojku. Už poloviční sešlápnutí plynu vás katapultuje za zastřeného burácení kupředu. Může za to masivní krouťák tří set padesáti Newtonmetrů a hlavně zátah, který se naplno projeví po překročení tří tisíc otáček. Naše auto už netrpí prodlevou slabého turba, projevující se u prvních Quatter. Je to síla. Ani když zadupnete plyn na podlahu a necháte Audi vystřelit v plné parádě, nedostaví se žádné divoké protáčení kol. Jen zapískne, přicucne se k silnici a odhodlaně vyrazí kupředu.

1  Ale není to jen o efektních startech z křižovatek, Quattro má dostatek výkonu i při vysokých rychlostech. Při tom oceníte podvozek, který vám spolu s lehkým, ale precizním a komunikativním řízením dává vědět, co se právě děje. Přesto skvěle tlumí a Audi prolétává klikatými rozbitými okreskami s razancí rozjeté lokomotivy. Nic ho nerozhází, drží směr a pokaždé se jen lehce a jakoby pomalu zhoupne. Když ho rychle pošlete do zatáčky, nepatrně se nakloní a sedne si. Teprve když do ní vletíte skutečně rychle, padne na předek, změkne a znervózní. Ale to se dá obelstít jednoduchým trikem, stačí ho briskně nasměrovat pod spojkou, a pak hned vytáhnout ze zatáčky plynulým přidáváním plynu. Zase se přilepí a dá vám jasně najevo, že jeho rezervy jsou ještě dál.
Tovární jezdci si sice stěžovali na jistou trhavost v limitu, ale jestli nemáte na vizitce napsáno Stig Blomqvist, vaše nervy kapitulují dřív než Quattro. Pevné brzdy jdou trochu ztuha, ale cítíte v nich, že na přání Audi třeba postaví na přední nárazník. Jsou vynikající, stejně jako celé auto.