BREDIK Automagazine - Autokatalog

REKLAMA  Bredik Metro: Pražské a světová metra, historie městské dopravy...

Buick LeSabre '51

Významným počinem designéra Harleye Earla v oblasti koncepčních studií, byl v roce 1951 skutečně ohromující 1951 Buick LeSabre. Kdyby měl křídla, bylo by to asi letadlo, takhle se jednalo o něco mezi ním a automobilem. Však také předobrazem tomuto prototypu byla stíhačka North America F-86 „Sabre“. Připomínaly jí především vysoko umístěný sběrač vzduchu oválného tvaru, zadní „křidélka“ a falešný centrální výfuk v zadní části. Od létajícího stroje byl vypůjčen i název místo původního kódu XP-8. LeSabre byl doslova přeplněn nejmodernějšími technologiemi té doby a sloužil de fakto jako pojízdná laboratoř.
LeSabre začal vznikat již v roce 1947, veřejnosti se ale představil až v prosinci roku 1950 na stránkách časopisu Life a rok poté se stal hvězdou show Motorama 1951. Již karosérie byla něčím nevídaným. Při její konstrukci bylo využíváno hlavně hořčíku a hliníku, její výška byla o 35 cm menší, než tomu bylo u srovnatelných vozů té doby. Otevírání dveří nebylo možné za pomocí klasické kliky, nýbrž po stisknutí tlačítka. Dveře pak otevřel elektromotor, v případě poruchy bylo možné tento úkon udělat i manuálně.
Řidič byl obklopen nejrůznějšími vymoženostmi, jako bylo elektrické stahování oken, elektricky polohovatelné sedadlo řidiče nebo hydroelektrický posilovač řízení. Elektricky stahovatelná střecha byla vybavena dešťovým senzorem a pokud vůz stál venku s otevřenou střechou, zaznamenal senzor počínající déšť a střechy zatáhl. Navíc v případě píchnutí některého z kol ani nemusel vystoupit z vozu. U každého kola byl situován hydraulický zvedák, který fungoval opět po pouhém stisknutí tlačítka. Elektrický systém byl 12-voltový s dvěmi bateriemi.
Dalším „zázrakem“ byl motor. Jednalo se o celohliníkový osmiválec HEMI s přeplňováním, jehož výkon dosahoval 355 k. Měl dvojitý palivový systém benzín-metanol, který sloužil k přímému vstřikování alkoholu do spalovacího prostoru při určitých otáčkách a rychlostech pro zvýšení síly. Palivové nádrže o objemu okolo 75 litrů, byly (po vzoru letedel) umístěny v zadních křidélkách, přičemž jedna byla určena pro benzín, zatímco druhá pro metanol. Převodovka byla samočinná, umístěna u zadní nápravy. 
Postavení tohoto prototypu přišlo General Motors na cca. 500.000 dolarů, což je v dnešních relacích asi 5 milionů. Earl využíval tento vůz jako svůj osobní a nahradil jím dosluhující Y-Job. Celkem s ním najezdil 45.000 mil.